Starožitný kousek domova

Vypadá to jako zlý sen. Jde český krajan českou historickou Prahou a na každém rohu si může koupit ruskou matrjošku, slona z Indie nebo basebalovou čepici s nápisem New York. S takovými suvenýry se špatně vzpomíná na rodnou zemi!

Celé centrum Prahy je bohužel poseté krámky s podobným brakem. K němu musíme připočítat i sklo špatné kvality a výrobky různých značek, které však mají společného výrobce: Made in China. Přesto je možné si koupit hezkou věc a nestojí ani moc peněz - jen nesmíme naletět kramářům, kteří svým zbožím blokují i kus chodníku.

Unikátní starožitnosti jsou samozřejmě především výhodnou investicí: jejich sběratelé jsou movití, musejí mít kontakty a znalosti. Starožitnosti dříve sbírali především panovníci a šlechtici. Císař Rudolf II. vybudoval na svém pražském dvoře pokladnici uměleckých děl i kuriózních předmětů, která je historiky označována na univerzální muzeum té doby. Koncem 16. století neměla jeho sbírka ve střední Evropě konkurenci.

Dnes je sběratelství hlavně ušlechtilým koníčkem a rozhodně nemusíme mít v kapse miliony. I my se můžeme pyšnit třeba malou sbírkou šálků na čaj z různých zemí a různého času. Nebo si z každé zahraniční cesty domů přivézt jakýkoliv hezký předmět, který nás "osloví".

"Bohužel v Praze se nám smísily starožitnosti s ruskými matrjoškami a hodně třpytivou napodobeninou Swarovského. Porcelán je také "jako"německý nebo český, ale většinou vyrobený v Číně. Vycvičený turista ví, že je to brak. Hodně se také kopírují portréty Gustava Klimta, ale to je jasná dekorační záležitost," vysvětluje prezidentka Asociace starožitníků Simona Šustková.

"Pokud chceme opravdu kvalitní věc, nakupujeme v kamenných obchodech se znakem císaře Rudolfa II. na dveřích. Majitel obchodu je členem Asociace starožitníků a musí ctít profesní pravidla. K těm patří mj. i prodej kvalitních věcí z prověřených zdrojů. Není tu takové nebezpečí, že koupíme kradenou věc, jak by se nám mohlo stát na bleším trhu. A také poradí s vývozem do zahraničí."

Mohou nastat s vývozem nějaké problémy?

Ve starožitnictví ve Valentinské ulici mají např. anglický překlad zákona o obhospodařování starožitností a tam je specifikováno, co se smí bez jakýchkoli povolení vyvážet. Anglický text zákona, přímo z ministerstva kultury, nabídla Asociace starožitníků všem svým členům. To ocení především přijíždějící zahraniční obchodníci se starožitnostmi a lidé, kteří si tam zařizují dům. Ti mohou dostat znění zákona elektronickou poštou předem, aby pak neztráceli čas.

"Stále platí zákaz vývozu věci sakrálního, tj. bohoslužebného charakteru. Naštěstí už je pryč doba, kdy se považovaly za sakrální předměty i talíře s obrázky svatých, pouťové sošky nebo tzv. příbramská madonka v ceně 650.- korun. Kontroly na hranicích Evropské unie už padly a může se stát, že až třeba v Německu nebo ve Francii budou chtít úřady potvrzení o nákupu. Na to stačí účtenka s razítkem starožitnictví, tu dáváme automaticky každému zákazníkovi. Pokud chce někdo vyvézt věci, kterou jsou nad rámec zákona, solidní obchodník samozřejmě pomůže zajistit nejen dopravu, ale i vývozní povolení. Starožitnosti jsou zatíženy clem jen pokud jdou za hranice Evropské unie" upozorňuje Simona Šustková.

Naši krajané si kupují věci, které jim připomínají domov. Třeba porcelánový servis, vázu nebo půvabný babičkovský šperk. Pokud by při celním odbavení třeba na letišti vznikl nějaký spor, stačí ukázat paragon. V některých případech jsou přivoláni odborníci, kteří porovnají starožitnost a kupní cenu. Ti poznají, kdyby někdo vezl například obraz za dvěstě tisíc a měl podvržený paragon třeba na patnáct.

"Není pravda, že se od nás vyvážejí starožitnosti ve velkém. To bylo v devadesátých letech. Samozřejmě existují překupníci a na trhu se objevuje i kradené zboží. Ale to se týká především tržišť. Kamenné obchody musejí tomu, od koho starožitnost kupují, zkontrolovat osobní doklad a sepsat s ním smlouvu. To by žádný zloděj neriskoval," upozorňuje prezidentka Asociace starožitníků.

Pro ilustraci uvádíme orientační ceny některých náhodně vybraných "turistických" starožitností. Úmyslně jsme hledali věci levnější a menší, které se dají snadno převézt na druhý konec světa. Tam pro ně určitě najdete místo na poličce vedle památek na své minulé cesty. Taky vedle knížek vypadají starožitné předměty velmi exkluzivně a potěší i vaše hosty.

Zdroj článku: Časopis Český Dialog - www.cesky-dialog.net/

http://www.cesky-dialog.net/clanek/3118-staro-itny-kousek-domova