Netýká se to již pouze např.nemovitostí, svůj cenový pokles zažívají v posledních letech a měsících i starožitnosti. Jejich stávající tržní hodnota dosahuje často i 50% pokles oproti např. roku 2010. Obecně se dá říct, že běžné předměty bez jakékoliv vyjímečnosti či přidané hodnoty jejich originality jako jsou dobové žehličky, hmoždíře, porcelán, sklo apod. se v současné době prodávají za relativně "mizivé" ceny. Totéž se dá říct i o některém druhu nábytku.

V 90.letech u nás zavítal fenomén a hlad po starožitnostech. Např. staré "Bufety", příborníky či kredence se v 90.letech prodávali za desetitisíce korun. V dnešní době je tento typ nábytku téměř neprodejný. To samé se týká i různých porcelánových servisů "po babičce" bez kvalitní značky.

Svojí cenu si nadále drží předměty či druhy nábytku, které jsou svým provedením a kvalitou vyjímečné bez ohledu na časové období. Neplatí již tedy, že např. barokní sekretář či komodu dnes prodáte za statisícové částky a naopak např. zajímavou art decovou či funkcionalistickou soupravu můžete prodat relativně draze.

Obecně se dá tedy konstatovat, že "zlaté časy" vysokých cen starožitností jsou nenávratně pryč a otázkou zůstává jakým způsobem se budou nadále ubírat.